Joga a západní filozofie

V dnešní době můžeme přesněji pochopit východní filozofii pomocí jógy. Evropské vědomí je už připravené přijmout i filozofii neevropských historických národů mnohem vážněji a tak se Východ začlenil do všeobecné historie. Na druhou stranu evropské vědomí čím dál více používá časovost a dějinnost jako základ k stanovení posudku. (Dějinnost je filozofický termín, vyjadřující vázanost lidských činů, myšlení apod. na dějiny. Pozn. překladatel)

Podmiňování – ústřední závažnost západní filozofie

Více než století někteří evropští badatelé a filozofové soustředí své úsilí k rozborům vlivů, které „podmiňují“ člověka. Tedy odhalují, jak a v jakém rozsahu je člověk podmiňován svou fyziologií, psychikou, dědičností, sociálním prostředím a kulturní ideologií, do níž se zapojuje svou podvědomou myslí a obzvláště působí na historii prostřednictvím osobních milníků. Evropské filozofii dominuje tvrzení, že člověk je prvořadně časová a dějinná bytost a proto není a nemůže být nic jiného než to, co z něho dějiny vytvoří.

K tomuto průzkumu musíme nicméně dodat, že záležitosti, které povzbudily evropské uvědomění, jej také připravily o nejautentičtější pochopení Východní duchovnosti a nad to podnítily využívání tisíciletých východních zkušeností pro vlastní filozofickou aktivitu.

Zkusme si to vyjasnit. To, co formuje objekt evropské filozofie, je lidská podmínka. Především se rozebírá časovost člověka, která způsobuje všechny další „podmínky“. Ty nakonec vytváří lidskou „podmíněnou bytost“, vedoucí k neurčitým a pomíjivým řadám „podmínek“.

Nepodmíněné metody Východu

Právě potíž „podmiňování“ (a na Západě více opomíjeného jeho důsledku „ne podmiňování“) představuje ústřední záležitost jógové a orientální filozofie. Počínaje jógou a přes Upanišady, se Východ opravdu nevěnuje předurčení, ale zajímá ho pouze jedna jediná otázka: struktura lidské podmínky. (Což také často a logicky vede k myšlence, že veškerá orientální filozofie byla a stále je „existencionální“.) Z tohoto úhlu pohledu Západ bude mít zájem se naučit:

a) Co si jógová filozofie myslí o mnohonásobném „podmiňování“ člověka;
b) Jak jóga přistupuje k problému lidské časovosti a dejinnosti;
c) Jak moudře odstranit strach a zoufalství nevyhnutelně uvolněnými právě pocitem časovosti, který je skutečnou maticí všeho „podmiňování“.

V tomto směru je jóga téměř nesrovnatelně přísně orientována na rozbory mnohočetných podmínek člověka. Hned na začátku musíme dodat, že to není z důvodu, aby se našlo přesné a ucelené vysvětlení člověka, jak se uplatňovalo v 19. století v Evropě. V té době se myslelo, že člověk může být objasněn skrze svou dědičnost nebo sociální podmínky. Joga ovládá především rozsah podmíněné oblasti člověka, aby viděla, zda něco je nebo není za takovým podmiňováním.

Právě z tohoto důvodu, dlouho před zformováním hlubinné psychologie, se učenci a jogíni Východu zajímali o zkoumání nejasných oblastí nevědomé mysli. Vypozorovali, že různé fyziologické, sociální, psychologické, kulturní a náboženské podmínky jsou relativně jednoduché na to, aby se omezily a následně kontrolovaly jako velké překážky pro duchovní a kontemplativní život. Objevují se skrze činnost nevědomé mysli prostřednictvím tzv. sansáry a vasán neboli „obtisků“, „zbytků“ a „možností“, které představují to, co hlubinná psychologie nazývá obsahem a strukturou nevědomé mysli.

V józe se velmi vzácně objevují pragmatická očekávání určitých moderních psychologických technik, ale jejich praktické používání z pohledu „ne-podmiňování“ člověka. V konečném důsledku jednoduché poznání „podmiňujícího“ systému nemůže najít jeho samotnou konečnost. To je důležité nejenom pro poznání podmiňování, ale skutečně pro kontrolu a následnou transcendencí. Z tohoto důvodu jóga zřetelně pracuje na obsahu nevědomé mysli pro jeho spálení.

Podmanivé schopnosti pomocí cvičení jogy

Vytrvalí praktikanti jógy pochopí velmi rychle, jak lze dosáhnout překvapujících výsledků. Tyto často ohromující účinky mohou také zajímat západní psychology a filozofy.

Západ bude zvídavý a ochotný objektivně a pozorně studovat výjimečné výsledky, které se objevují po správném cvičení jógových metod psychického zkoumání. Nakonec bude shledávat, že se pro něho otevírá neuvěřitelně obrovská a úrodná perspektiva.

Věkovitá zkušenost, týkající se nejvyšších stavů vědomí a probuzení lidských skvostných možností, se stává postupně dostupnou pomocí otevřené konfrontace s jógovými tradicemi. Jakmile budeme mít tuto mimořádnou příležitost, bylo by nerozumné ji plně nevyužít.

Jak jsme si předvedli výše, otázka lidského podmiňování neboli jinými slovy řečeno časovost a dějinnost člověka, je středem západního myšlení. Tentýž problém také zachvátil jógovou filozofii od začátku. Je pravda, že v józe nenajdeme pojmy jako „dějiny“ a „dějinnost“ ve smyslu, v jakém jsou chápané na Západě. V jógových textech můžeme najít velmi zřídka termín „časovost“. Ovšem totožnost filozofické terminologie není podstatná, to už je problematika týkající se homologizace (souhlasnosti).

Maja – kosmická iluze a základ podmiňování

V tomto smyslu je delší dobu dobře známé, že jógové myšlení přikládá značný význam pro strukturu maji, která je často překládána jako „iluze“. Maja se neúčastní Nejvyšší bytosti, je dílčí, pochybující a podílí se na dějinnosti.

A tak je zřejmé, že joga nepřehlíží spojení mezi iluzí, časovostí a lidským utrpěním. Snadněji pochopíme s patřičnou pozorností, že jógoví mudrci celkově vyjádřili toto utrpění ve vesmírném pojímání. Odkazují především na lidské utrpení v jeho „dílčí“ kapacitě, která je podmíněna strukturou časovosti. Můžeme také podotknout, že moderní západní filozofie pracuje s pojmy jako „být v situaci“, „být utvářen skrze časovost a dějinnost“, které odpovídají v jógovém myšlení „existenci v máji“. Tedy jestliže dva filozofické horizonty, jógový (orientální) a západní se stávají být souhlasné, vše, co joga uvádí o máji, získává pro nás určitou reálnou hodnotu.

Na příklad si uvědomujeme při pozorném čtení slavného textu orientální moudrosti Bhagavadgíty, že tato analýza lidské existence je utvářena jazykem, který je nám blízký. Totiž maja není pouze kosmickou iluzí, ale zároveň a především dějinností. Ne pouhou přítomností ve věčném kosmickém formování, ale hlavně přítomností času a historie.

Pro Bhagavadgítu se tato záležitost přiblížila k určitému rozměru stejně jako pro Křesťany. Jak někdo může moudře objasnit paradox jako situaci vytvořenou dvojitou skutečností? Na jedné straně člověk JE v čase a žije v dějinách a na druhé straně si je vědom svého „prokletí“, jestliže umožní, aby ho časovost a dějinnost ovládala a vyčerpala? V tomto střetu bude postupně cítit, že musí rychle a za každou cenu najít harmonickou cestu, aby dosáhl neustálou množnost žít v tomto světě, dospěl k nezničitelnému štěstí a dostal se mimo historii a čas.

Pozorujeme-li věci z tohoto úhlu pohledu, objevíme po přečtení tohoto textu, že všechna navržená řešení v Bhagavadgítě představují rozmanité možnosti používání jógového systému.

Joga není filozofie, ale praktický systém

Východ nám navrhuje moudré řešení pro úzkostnou situaci, která je způsobena objevem časovosti a dějinnosti. Metody víceméně obsahují znalosti určitých forem jógové teorie a uplatňují je v praxi. Vytvářejí transcendenci (dokonalost) a celistvé štěstí, skrze které můžeme být v tomto světě bez „uvíznutí“ a „vyčerpání“ v čase a historii.

Musíme zdůraznit skutečnost, že v rámci jogy neplatí pouze stanovisko prostého přijmutí jednoho řešení, které nabízí Východ.

Každý může pochopit, že duchovní hodnotu nelze obdržet jako novou značku auta. Praktikováním jogy uvidíme, že nejde jak o filozofický synkretismus (splývání náboženských a kulturních prvků v jeden celek, při kterém často vznikají nová božstva. Pozn. překladatel) tak i tzv. řečeno o indianizaci. Víceméně duchovní křížení zahájené Theozofickou společností pokračuje a zhoršuje se nespočetnými současnými pseudo duchovními směry jako je hnutí New Age.

Západní člověk postupně vykonává jogínské kroky a tak přímo poznává svými zkušenostmi a dosahuje mimořádně cenného myšlení, které mělo hlavní roli v historii všeobecné duchovnosti.

Snadno dojde k velkému objevení indického myšlení pomocí přímých zkušeností z jógové praxe. Což má větší váhu něž filozofické „hantýrské“ diskuze.

Jedno z největších indických jógových zjištění je práce s vědomím. Na příklad věříme, že je možné vypustit ze zřetele vědomí, které je svědkem vyvinuté filozofické struktury časového podmiňování a upevnit vědomí „duchovního probuzení“ v člověku, který zvládnul uniknout časovosti a zná skutečnou a blaženou svobodu prostřednictvím odpoutanosti.

Dobývání naprosté volnosti neboli dokonalá spontánnost představuje cíl všech filosofií a všech indických duchovních technik. Indie shledala, zejména prostřednictvím jednoho nebo několika druhů jógy, že je schopna poskytnout přístup k této Nejvyšší svobodě člověka.

To je hlavní důvod, proč joga je hodnotné cvičení.

Autor článku Gregorian Bivolaru

Súvisiace články:
Integrálna joga
Jóga a jej história